30.11.15

Netradiční větrná turbína

Větrná turbína nemusí mít jen tvar tradičního vrtulového větrníku tak, jak jej známe z velkých elektrárenských projektů. Na trhu se začínají objevovat také menší větrné elektrárny netradičního tvaru, které třeba nejsou tak účinné, ale na druhou stranu zase lépe zapadnou do svého okolí. Jednou z takovýchto turbín je Liam F1 od holandského start-upu The Archimedes.




Netradiční tvar

Turbína na první pohled zaujme hlavně netradičním tvarem jakéhosi větrného šroubu. Díky zvláštnímu tvaru se ale sama natočí proti větru. nemá tedy natáčecí kormidlo a je kompaktnější. Právě kompaktní tvar, který dobře zapadne do městské nebo vesnické zástavby, je největší výhodou tohoto řešení.

Společnost The Archimedes začíná nabízet dvě velikosti turbíny. Větší s průměrem turbíny 1,5 m nabídne špičkový výkon až 1,5 kW. Menší typ o průměru 0,75 m má špičkový výkon 250 W. Větší typ váží celkem 100 kg - je to už docela velké zařízení, naopak menší turbínu z produkce The Archimedes si dovedeme představit jako běžnou součást rodinného domu. Samozřejmě v lokalitách, kde má jejích instalace smysl. Výrobce může navíc barvu rotoru přizpůsobit barvě fasády či střechy domu.

Výhodou tohoto řešení je také snadná škálovatelnost - tyto kompaktní turbíny je možné umístit ve dvojici blízko sebe. O ceně výrobce mlčí a odkazuje na dealery. Jistě ale nebude vzhledem k holandskému výrobci a celkové kvalitě malá. Tvar turbíny, ale může posloužit jako inspirace pro domácí tvůrce podobných větrných elektráren.

Foto: Dearchimedes.com

12.11.15

Nejen pro nomády. Jak se dá vylepšit maringotka?


Maringotky jsou v současné době docela populární a mnoho lidí se je opravuje nejen na rekreační, ale někdy také na trvalé bydlení. Stačí totiž sehnat dobrý pozemek, na inzerát koupit nějakou starší maringotku, kterých je u nás k mání docela dost, a po úpravách (hlavně po zateplení) může vzniknout pěkné, byť trochu alternativní bydlení.

Maringotek si všímají samozřejmě také architekti a designéři. Ukážeme si dva projekty z českých studií.

Z nouzového řešení vzniklo pěkné bydlení


Designérka Monika Lněničková ze studia Miramari chtěla na svém pozemku postavit menší stavbu, která by sloužila jako víkendové bydlení a zároveň vyhověla regulativům stavebního úřadu. Protože na našem trhu neobjevila nic, co by její potřeby uspokojilo, rozhodla se navrhnout si moderní maringotku.





Nejde ale nakonec o maringotku v pravém slova smyslu, spíš jen o domek, který je vzhledem maringotek inspirován. S maringotkou není možné vyjet na silnici a podvozek slouží hlavně jako dekorace a pro krátkodobé posuny na pozemku. Jinak jde o plně vybavený malý dům o rozloze 24 m2 s kuchyní, koupelnou i toaletou. Cena maringotky začíná na 650 000 Kč.

Maringotka 2.5


Do projektu „maringotky“ pro dva (a půl) se pustili i mladí architekti ze studia VIDA architekti. Jako svůj výchozí bod zvolili klasickou dřevěnou maringotku na půdorysu o velikosti 7 x 2,4 m, jejíž potenciál jim přišel dosud málo prozkoumaný. I když se 16 m2 může zdát jako naprosté minimum, architektům se do něj podařilo umístit základní funkce pro pobyt dvou dospělých lidí s jedním malým dítětem. Je zde tedy ložnice, kuchyně, koupelna, kompostovací toaleta a v rámci možností i dostatek úložných prostor.



Znáte nějaké další příklady zajímavých konverzí maringotek?

Foto: Dřevoastavby.cz

10.11.15

Pěkný koncept skromného ekologického domu

Skromný malý dům postavený hlavně z lokálních materiálů navrhl architekt Petr Hájek. Dům umožňuje bydlení pro jednu či dvě osoby a mělo by být možné jej postavit za pouhých sto tisíc korun. Jedná se ale do malý dům navržený v duchu etiky dobrovolné skromnosti. Dočká se někde realizace?

Dům má zastavěnou plochu 25 m2 a je povětšinou postavený z materiálu dostupného na zahradě: kamenů, kulatiny, sena nebo slámy, došků nebo šindele. Podle návrhu je nutné ve stavebninách zakoupit: vnitřní dřevoštěpkové zavětrovací OSB desky, které plní funkci parobrzdy a windstopru :-) okna a vstupní dveře, cement na vyzdění vnějšího líce základů a komína, trocha pěnoskla na svislé oddělení vnitřní teplé a vnější studené části základů, spojovací materiál. Kamna, vnitřní zařízení, prkna na podlahu mohou být z druhé ruky.

Tesařská konstrukce domu je z neopracované kulatiny, konstrukce je zavětrovaná OSB deskami. Z vnitřní strany je hliněná omítka, jako izolační materiál je možné použít slámu nebo seno. Z vnějšku je fasáda kryta naskládaným dřevem na otop a omítku nevyžaduje. Dům je založen na základových pasech, které jsou od terénu odděleny vrstvou pěnoskla. Podlaha je jednoduchá a připomene staré domy - jde o fošny na masivních polštářích uložených do akumulační vrstvy kameniva.


Interiér domu připomíná jurtu. Je vybaven gaučem pro dva lidi a kuchyňkou se sporákem. Půdní prostor vyplňuje seno, do něhož lze v zimě ukládat zásoby potravin - jde vlastně o přirozenou lednici. O koupelně a toaletě se autor nezmiňuje a počítá se s ní asi mimo dům. Domek je možné připojit na rozvod elektřiny, v plánu je také instalace ostrovní solární elektrárny.

Domeček je podle našeho názoru hodně spartánský, ale nepostrádá jistý "antisystémový" půvab. Dočkáme se někde realizace? Pokud ano, pokusíme se domluvit s autory a nafotit.

Zdroj: Ateliér Hájek 

Konečně! Kompostovatelné kávové kapsle

Tohle nám dlouho chybělo. Káva z kávových kapslí je obvykle velmi dobře chutná a její příprava je přitom velmi jednoduchá. Asi každého al...